METZ - Up On Gravity Hill
Jedna z desek roku 2024, ke které se od jejího vydání pravidelně vracím. Trojlístek dospělých punkáčů z Toronta do svého posledního alba nalámal přístupné noiserockové hitovky plné romantiky i grungového surealismu.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Když se Stephen King, věhlasný a originální autor hororové a fantastické literatury, pustí do detektivky, nemůže to zřejmě dopadnout špatně. Jeho výjimečný vypravěčský dar, schopnost domýšlet ty nejzamotanější zápletky a děj šponovat až k nevydržení jsou k tomu vlastně předurčeny. I proto se zřejmě americký spisovatelský velikán touhle disciplínou opakovaně zaobírá.
Při jedné z těchto příležitostí, totiž v románu „Pan Mercedes“ (2014), který se dočkal ještě dalších dvou pokračování v knihách „Právo nálezce“ (2015) a „Konec hlídky“ (2016), se mu mimoděk podařilo stvořit postavu uťáplé introvertky Holly Gibneyové, která, jak sám autor přiznává, mu přirostla k srdci daleko víc, než sám původně očekával. Což je mimochodem vzácná situace, která jakoby byla přímo výživným podhoubím pro velké literární věci. Nebylo to proto naposledy, kdy se Kingův věrný čtenář mohl s postavou této soukromé „vyšetřovatelky“ setkat, a následovaly další její role v knize „Outsider“ (2018) a povídce „Když teče krev“ ze stejnojmenné sbírky (2020). Ani tady se však Holly neocitla v úloze hlavní hrdinky, což se mění až s románem, který je nazván jednoduše jejím křestním jménem.
Zápletka není nijak složitá, ostatně to ani není třeba. V jistém americké městečku zmizí občas člověk, aniž by si toho někdo, zejména tedy policie, všímal, třebaže zmizí vždy na jednom konkrétním místě. Až když se matka jedné z pohřešovaných obrátí na Holly Gibneyovou, společnici detektivní kanceláře „Právo nálezce“, najde se konečně někdo, kdo se do případu zakousne se vší vervou, aby postupně zjišťoval, že má co do činění se sériovými vraždami. Vyšetřovací metody hlavní hrdinky jsou dokonale systematické a čtenář je spolu s nimi dokonale vtažen do děje, který se nicméně (a jak je dobrým Kingovým zvykem) nezaobírá jen samotným procesem odhalování důkazů a jejich propojování, ale také skvěle zpracovanými vedlejšími linkami, mezi nimiž tentokrát vévodí Hollyino vyrovnávání se s problematickým vztahem s nedávno zemřelou matkou.
Mimochodem nedávno zemřelou na covid 19 coby zapřisáhlou odpůrkyni očkování proti této nemoci, což nás přivádí k dalšímu zajímavému úhlu pohledu na Kingovu novinku, neboť události knihy jsou zasazeny do léta roku 2021, tedy jakéhosi „vydechnutí“ mezi jednotlivými nápory uvedené nemoci. A je určitě zajímavé, jak naznačují, že to, jak probíhala covidová pandemie v USA, je vlastně totožné, jak tomu bylo leckde jinde na světě, přičemž v Americe to navíc mělo pikantní příchuť spojenou s prezidentováním Donalda Trumpa. Ke cti autora, který zde má na celou věc náhled selským rozumem uvažujícího jedince, je však třeba přičíst, jak v doslovu uvádí, že si dovede zcela jasně představit, kterak celou knihu píše právě z opačného úhlu pohledu a nemá s tím vůbec problém.
„Holly“ je tedy horký tip na skvěle odsýpající detektivku, která nepostrádá mnohá „navíc“, jež dokáže svým čtenářům nabídnout právě a jen Stephen King. Nemá-li nicméně čtenář znalost shora uváděných knih, asi to bude trochu na škodu, ovšem touhle optikou vzato, není nic jednoduššího, než to v takovém případě vzít, jak se říká, od Adama, a zážitek bude tím pádem jistě ještě mnohonásobně větší.
Když vyšetřuje srdeční postava Stephena Kinga Holly Gibneyová, jde všechna selanka stranou.
9 / 10
Vydáno: 2024
Vydavatel: Pavel Dobrovský - BETA
Stephen King: Holly
Překlad: Adéla Bartlová
400 stran.
ISBN 978-80-7593-599-1
-bez slovního hodnocení-
Jedna z desek roku 2024, ke které se od jejího vydání pravidelně vracím. Trojlístek dospělých punkáčů z Toronta do svého posledního alba nalámal přístupné noiserockové hitovky plné romantiky i grungového surealismu.
To dojení vyschlého writer’s roomu je do nebe volající. Nových nápadů je pomálu, zato jsou rozmazané na dvojnásobek. Nekonečné plebiscity jsou ubíjející, nové hry vizuálně průměrné a když se to rozjede, přijde očekávatelný cliffhanger. Opouštím hru!
Tahle americká parta zní úplně jako revival starých JUDAS PRIEST, i ten vokál jako by patřil samotnému Halfordovi. Je to taková zasmrádlá mršina, ale překvapivě mě celkem bavilo si to poslechnout. Jestli do toho půjdu podruhé ale fakt nevím, spíše ne.
4 disky. 58 skladieb. 75-stranový booklet. Len CD a LP, žiaden streaming. Steven Wilson sa vybral zboriť mýtus, že 80’s boli umeleckou pustinou: Od THE CURE a JOY DIVISION po zabudnuté britské spolky, funguje to na ploche vyše 5 hodín. Povinné počúvanie!
Dobre to robí táto švédska superskupina. Melodický death metal vo veľmi prístupnej, niekto by zbytočne hanlivo povedal kolovrátkovej, forme. Na druhom albume v ešte zrelšej a lepšej podobe. Teším sa na ich tohtoročné koncerty!
Daniel Cavanagh asi chtěl stvořit Anathemovské album, ale utopil se v klišé. Příjemně to odsýpá a zvuk i provedení se dají těžko kritizovat, ale je to tak nepůvodní a otřepané, že to úplně kazí emoce, které by jinak určitě fungovaly. Sem se vracet nebudu.
Rumunský doom metal s hlasem tak hlubokým, že i basa je proti němu mandolína. O to výraznější je, když mu do duetu hraje flétna. Jde ovšem o kvalitní nahrávku, kapelník svého času bubnoval u SHAPE OF DESPAIR a lecčemu se tam přiučil.